Johannes Antonín Nagel
narozen 1717, zemřel 1800
Studoval stavebnictví a matematiku na vysoké škole v Paderbornu. V roce 1740 pokračoval ve studiích matematiky ve Vídni, s krátkou zástavkou v Brně. Později se stal hlavním revizorem solných dolů v Solnohradu u Prešova.
J. A. Nagel zobrazen Karlem Beduzzim, členem jeho výpravy, 1748 (zdroj: Absolon, 1970)
V roce 1748 byl jako dvorní fyzik a matematik císařem Františkem Štěpánem Lotrinským vyslán na cestu po zemích habsburské monarchie, aby popsal jeskynní území v Kraňsku, Prímoří a na Moravě. Kromě například Postojenské jeskyně v dnešním Slovinsku popsal taky Sloupské jeskyně a propast Macocha. Byl také prvním z vědců, který v prehistorických kosterních nálezech z jeskyní viděl zbytky savců a ne draků nebo obrů.
O svých cestách napsal rukopis věnovaný císaři, který nebyl z neznámých důvodů nikdy vydán. Je uchován v dvorní vídeňské knihovně ve formě 97 listů velkého folia a opatřen četnými mapami a ilustracemi inženýra K. Beduzziho, stavitele rájeckého zámku.
Dvě z patnácti kapitol Nagelova rukopisu jsou věnovány Moravskému krasu:
- "Von der bei dem Dorf Schloup in Mahren gelegenen Hohle" (O jeskyni ležící blízko dědiny Sloup na Moravě)
- "Von einem in Mahren befindlichen Abgrunde der Mazocha genannt" (O propasti zvané Macocha nacházející se na Moravě)
Během průzkumu v roce 1748 sestoupil Nagel až na dno Nagelovy propasti, jedné z nejhlubších jeskynních propastí v Čechách. Je taky uváděn jako objevitel Císařské jeskyně.
Výňatky z Nagelova rukopisu
O sestupu do Nagelovy propasti:
"Když jsem se vrátil na hlavní místo, šel jsem k díře na dně skryté, kterou domácí nazývají Propast nebo der Abgrund. (...) Kromě této propasti je tu však v jeskyni i jiná díra. O té mi vyprávěli strašlivou historii kameníka, kterou i Hertod ve svém shora zmíněném spisu Tartaro-Mastix zaznamenal. (...) Proto jsem se odhodlal s oběma prozkoumat propast následujícího dne. Nejdříve jsem se musel spouštet po několika zcela svislých skalinách tři sáhy hluboko, načež jsem přišel na klidnou rovinku, jež však dlouho netrvala, nýbrž se objevila nová, odporná kolmá hlubina, kterou jsem pomocí dlouhého žebříku překonal. Pak nastala velmi nebezpečná a namáhavá cesta. Stráně jsou zcela srázné a tak mazlavé a kluzké, že každým chybným krokem jsem se dostal níže rychleji, než mi samému bylo milo. Proto bylo nezbytně třeba přivázat po obou stranách provazy, abych se jimi jako po zábradlí mohl dolů spouštět. Tato obtížná a nebezpečná práce trvala přes 40 sáhů, když jsem se ocitl znovu před zcela svislou propastí, k níž sedláci předtím s velkým nebezpečím byli dopravili dlouhý žebřík. Spustiv se po něm níže, nalezl jsem cestu jako dříve mazlavou a kluzkou, tak že každý krok musil být učiněn s náležitou opatrností i dovedností. (...) Zde nalezl jsem veliký zub jakéhosi neznámého zvířete. Kráčeje vpravo spozoroval jsem konečně úžasně vysokou a rozlehlou prostoru. Až sem jde tato hluboká chodba v déllce 200 sáhů. (...) Tehdy nemyslil jsem nic jiného, než že se celá stavba jeskyně pro neuvěřitelnou rozervanost a rozlehlost zřítí. Zde je všecko strašlivé a hrůzyplné. Nevidíš nic jiného než ohromné skalní útesy, které dodávají všemu obraz příšerného rázu."
(Absolon, 1970)
"Jeskyně St. Baume ve Francii, kde prý kající Magdalena část svého života strávila, pokládá se za takový div přírody, že v každém, kdo ji navštíví, se ozve svědomí. Sám jsem poznal, že i tato jeskyně (Staré skály) má tutéž vlastnost, takže když jsem se v tomto opuštěném, hlubokém, smrdutém a hrůzném skalním labyrintu ohlížel, napadla mne taková hrůza, že jsem se na všech údech třásl a svých hříchů jsem ze srdce litoval. (...) Mezi všemi jeskyněmi, které jsem kdy viděl, je tato nejošklivější, jak každý se zděšením může poznat, kdo by měl chuť ji prohledat.“
(Musil, 2013)
Bibliografie:
- ABSOLON, Karel: Moravský kras 1, Praha: Academia, 2017, 416 s.
- HEJNA, Michal: Člověk a podzemní svět, Beroun: Machart, 2021, 224 s.
- MUSIL, Lukáš: Z historie cestovního ruchu v Moravském krasu (1880–1938), Brno: MUNI, 2013, 118 s.
- MUSIL, Rudolf: Moravský kras. Průvodce Josefovským a křtinským údolím, Brno: MUNI, 2019, 354 s.