Liechtensteinové

Významný evropský šlechtický rod s rodovým heslem: "Jasně a pevně." V jejich erbu je mimo jiné slezská orlice a znak Krnova a Opavy. Rozlišují se čtyři hlavní větve rodu: mikulovská, štýrská, vládnoucí-valtická a větev Liechtenstein-Rohrau.

Staatswappen-Liechtensteins
Erb rodu Liechtensteinů (zdroj: Wikipedia)

Počátky rodu se datují k polovině 12. století, kdy Hugo z Liechtensteinu-Petronellu postavil hrad Liechtenstein blízko Mödlingu. Pro nás je důležitou postavou Jindřich I. z Liechtensteina, který v roce 1249 získal od Přemysla Otakara II. Mikulov jako odměnu za své služby. Od té doby patří Liechtensteinové mezi moravskou šlechtu. Na konci 15. století už na Moravě patřili mezi nejbohatší.

Jako první zástupce tohoto rodu vstupuje přímo na území Moravského krasu Maxmilián I. z Liechtensteina, který se roku 1597 žení s Kateřinou Černohorskou z Boskovic. Tím získává novohradské, bučovické a pozořické panství, tedy krasové obce Habrůvka, Kanice, Olomučany, Babice nad Svitavou, později i Březinu nebo Ochoz u Brna. Liechtensteinové tím také poprvé opouštějí mikulovské panství.

V průběhu 19. století se Liechtensteinové spolu se Salmy stali víceméně výhradními vlastníky celého Moravského krasu. O majetek začali přicházet už vinou Pozemkové reformy v roce 1918, udává se, že do roku 1933 ztratili asi 60 % veškerého majetku. 

"Po roce 1918 Československo neuznalo nezávislost Liechtenštejnska z obavy, aby tím nedošlo ke zkomplikování provedení první pozemkové reformy na majetcích Liechtensteinů. Do roku 1933 rod přišel o cca 60% nemovitostí, včetně zámků Kostelec nad černými lesy a Koloděje."

(Historický spolek Liechtenstein o. s.)

Zbytek majetků byl Liechtensteinům odebrán 1945 na základě Benešových dekretů. O majetcích se Liechtensteinové aktivně soudí s ČR. Spor byl 19. 8. 2020 podán k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. (ECHR, 2020)

Dle Nadace knížete z Lichtenštejna ke konfiskaci majetků Liechtensteinů nedošlo, protože Benešovy dekrety se nevztahovaly na příslušníky neutrálních států. A protože členové rodu nebyli v době zavedení Dekretů Němci, ale národnosti lichtenštejnské, patří jejich moravské majetky stále potomkům rodu a ČR je pouze okupuje. (placený rozhovor v Lawyers and Bussiness, 3/22)

historie-lednice
Jižní průčelí zámku v Lednicích (zdroj: zamek-lednice.cz)

"Vlastníky pozemků, na kterých se Moravský kras rozkládá, byly v době, kdy se započíná s přírodovědeckým bádáním a prvními pokusy o zpřístupnění krasových útvarů v tomto území, šlechtické rody. Těmito rody byli Salmové a Liechtensteinové, jejichž rodové linie vlastnily panství i na Moravě."

(Musil, 2013)

"Zásadní majetek získal i jako odměnu za zásluhy Karla I. z Lichtenštejna po bitvě na Bílé hoře."
(z https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1175276-buh-knize-morava-lichtenstejnsko-knizectvi-moravske)

Bibliografie:

  • MUSIL, Lukáš: Z historie cestovního ruchu v Moravském krasu (1880–1938), Brno: MUNI, 2013, 118 s.
  • KLESAL, Petr: Územní zisky Liechtensteinů v Českém království, Brno: MUNI, 2020, 59 s
  • Modrá krev, Liechtensteinové, Česká televize, 2017, 52 min, dostupné
  • Historie rodu Liechtensteinů, Historický spolek Liechtenstein o. s., dostupné
  • Původ pánů z Lichtenštejna, Po stopách Lichtenštejnů o. p. s., dostupné
  • Kauza ČR versus Lichtenštejnci, In: Lawyers and Bussiness: FORUM, číslo 3, 2022, dostupné
  • Liechtenstein v. the Czech Republic (no. 35738/20), In: List of cases, European Court for Human Rights, dostupné