Obec se nachází asi 16 km severně od Brna v okrese Blansko. Je považována za bránu do střední části Moravského krasu a patří k významným mariánským poutním místům. Dominantou obce je barokní kostel Jména Panny Marie z první poloviny 18. století od Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Obcí protéká Křtinský potok.
Název obce patrně souvisí se jménem Kristus a historicky se vyvíjel takto:
1237 Kirtina, 1299 in Kerenthein, 1321 ad ecclesiam in Kyrinthein,1594 ze vsi Krztin, 1629 a 1720 ves Krztini, 1673 Kyrytein, 1718, 1846 a 1872 Kiritein, 1720 Kiirytein a Kürytein, 1751 Kyritein, 1846 Krtiny, 1872 a 1936 Křtiny (Šrámek, 1970)
První dochovaná zmínka o Křtinách pochází z roku 1237, kdy papež Řehoř IX. vydal klášteru premonstrátů v Zábrdovicích u Brna potvrzení o vlastnictví 27 vesnic včetně Křtin.
Z roku 1321 se dochovala darovací listina Jindřicha z Lipé, který věnoval klášteru nejstarší křtinský mlýn a Horu (les nad mlýnem).
V roce 1423 husité podle legendy zcela zničili ženský klášter ve Křtinách a jeho obyvatelky vyvraždili. Jediné tři přeživší mnišky uprchly do Zábrdovic, kde dožily a byly pochovány v tamním kostele.
Další pohromou pro Křtiny bylo plenění oddílu sedmihradského knížete Gábora Bethléna roku 1623. Škody způsobilo mezi lety 1642 a 1645 i vojsko švédského generála Torstensona. Zničena byla většina cenností a dokumentů křtinské fary. Po krachu švédského obléhání Brna došlo k rozmachu poutí, kvůli kterému byly odstraněny oba původní kostely a na jejich místě byl zbudován barokní kostel stojící dodnes.
Když byl v roce 1784 rozhodnutím císaře Josefa II. zrušen klášter v Zábrdovicích, byly jeho majetky rozprodány. Křtiny nakonec v roce 1830 koupil za 222 tisíc zlatých kníže František Xaver Dietrichstein. Později obec vlastnily rody Mensdorf-Pouilly a Bubnové z Litic. V březnu 1894 přešly Křtiny do majetku Liechtensteinů, konkrétně Jana II., rodovým dědictvím zůstaly až do vzniku samostatného Československa, kdy majetek propadl státu.
Dnes je obec oblíbeným cílem poutníků i výletníků.