Stránská skála
Skalní útvar blízko Brna, na rozhraní Slatiny a Líšně. Je národní přírodní památkou a také bohatým archeologickým nalezištěm se stopami ze staršího a středního paleolitu.
Archeologické naleziště Stránská skála I je důležitým nalezištěm kosterních pozůstatků, které dokládají existenci lidí na území Moravy již před 600 000 lety. Byly zde odkryty kosti datovány do středního pleistocénu, které nesou stopy ohně anebo úmyslného lámání:
"Středopleistocenní zvířecí kosti z vrstvy 13 na Stránské skále v Brně byly asi zčásti nahromaděné člověkem (obr. 89). Cromerský interglaciál, kam tyto nálezy spadají, byl mnohem teplejší než naše nynější meziledová doba. Stáda koní (Equus süssenbornensis) a jiných kopytníků (hlavně turovitých – bovidů a jelenovitých – cervidů) se tu již stávala kořistí skupin lidí, jimž nepříjemně konkurovali medvědi druhu Ursus deningeri, vlci (Canis mosbachensis) a poslední šavlozubí tygři druhu Homotherium moravicum. Mnohé zvířecí kosti byly olámány do nápadných tvarů, nelze ale dokázat, že jde o záměrné úpravy. Některé zlomky kostí i rohovcové úštěpy jsou opálené, což dokládá působení ohně."
(Oliva, 2016)
Strainska' skafla, situated about 5 km. north and east of the center of Brno. Stranska skala is 1.5 km. long, almost 400 m. wide, and lies 310 m. above sea level. While the southeastern slope is quite moderate and passes gradually into a plain formed by gravels of the Turany Terrace (ca. 30 m. above the present level of the Svratka and Svitava rivers), the northwestern boundary is steep, the limestone walls falling vertically into the valley. This part of the hill is extensively karstified. There are both vertical joints, often with horizontal extensions, and longer systems of corridors of larger dimensions. A large part of the northwestern slope is covered with a massive talus fan, 500 m. in length. Both the cave sediments and deposits of a relatively complicated talus profile produce palaeontological finds. Pleistocene sediments of Moravia are found extensively not only in the caves but also on the surface. Most of these sediments contain a large quantity of palaeontological finds, both artifacts and fossil men. For this reason, the study of the Pleistocene in Moravia has enjoyed a long and famous tradition. #zdroj
Homotherium moravicum, the first sabertooth to be found in Moravia and Lower Austria was reported from Strafnsk'a skafla by Woldirich (1916).
Viz taky Historie osídlení Moravského krasu.
Bibliografie:
- OLIVA, Martin: Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí, Brno: MZM, 2016, 342 s.
- Stránská skála, Wikipedia, dostupné