Obec ležící při severním okraji Moravského krasu, asi 12 km na sever od Blanska. Sousedí s obcí Sloup, kde se nacházejí slavné Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Katastr obce Šošůvka prostupuje podzemní prostor Amatérské jeskyně a protéká tu říčka Punkva.
Název obce je s největší pravděpodobností odvozen od osobního jména Suš a v průběhu dějin se proměňoval takto:
1374 in villa Wsschusouecz, 1407 v Sususvce, 1437 in Ssussnowka, 1463 Ssissuwku (4. p.), 1481 že mi drží vsi Sišulku, 1490 v Sessulcze, 1511 v Ssossulcze, 1517 z Sušulky, 1531 z Ssossuwky, 1675 Schuschuwka, 1687 z Ssyssuwky, 1718 Ssussunka, 1742 Schischuwka, 1751 Scheschuwka, 1846 a 1942 Schoschuwka, 1846 Šušuwka, 1872, 1881, 1893, 1924 a 1936 Šošůvka, 1893 Schoschufka (Šrámek, 1970)
V Zemských deskách půdy olomoucké je k roku 1374 tento zápis (latinsky):
„Mikuláš z Petrovic Dorotě, manželce své, ve vsi Petrovice dvě části, v poplužním dvoře dva lány a ve vsi Šošůvka jeden lán s plným vlastnictvím ve třiceti hřivnách grošů spravedlivého údělu připisuje k půdě.“
Další zápis pochází z roku 1437, kdy Vok V. z Holštejna prodal Hynkovi z Valdštejna celé holštejnské panství, k němuž patřily i tři lány v Šošůvce. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 poháněla Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně držel vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.
Koncem 15. století měl v Šošůvce majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal roku 1491 Ludmile z Kunštátu. Protože ta byla manželkou Vratislava z Pernštejna, dostala se obec do plumlovského panství.
V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Tím se ves stala majetkem rájeckého panství a jejími majiteli tak byli páni z Roggendorfu a nakonec i Salmové. Těm byla ves odebrána i s celým panstvím roku 1945 na základě Benešových dekretů.