Býčí skála
Součást Rudického propadání, nachází se v katastru obce Habrůvka. Je zde nejstarší datovaná kresba na území ČR stará 5 200 let. Jeskyně byla obydlena již v magdalenienu. Takto líčí (Oliva, 2020) tehdejší podmínky uvnitř:
"Zvláštnost trvalejšího sídliště v Býčí skále spočívá v jeho nezvyklé poloze v Jižní a Severní odbočce cca 90 m od vchodu, kde je teplotně příhodné mikroklima. Celá jeskyně poskytuje vydatné zdroje rohovců, masově zde štípaných, a na jejím tehdejším konci se nacházelo jezero nezamrzající vody. Ohně zde tedy byly důležité i jako zdroj světla, což prostoru naplňovalo dráždivým dýmem a zvyšovalo spotřebu paliva, které nebylo na místě samém k dispozici. Masové štípání rohovce nepochybně souvisí s jeho místním výskytem, ale hlavně s psychickou atmosférou, navozenou sevřeným a temným prostorem, kde se nenabízí mnoho možností relaxace. Praktický nebo zásobovací význam zřejmě tato práce postrádala."
(Oliva, 2020)
Jeskyni poprvé zmínil a popsal Johannes Ferdinand Hertodt ve svém díle Tartaro Mastix Moraviae z roku 1669. Píše o poutníkovi, který zde měl kolem poloviny 17. století pobývat v průrvě nad vchodem do jeskyně. Poustevník je proto prvním doloženým návštěvníkem jeskyně. (Golec, 2015)
Nález v Býčí jeskyni
Jindřich Wankel zde v letech 1872–1873 učinil svůj největší archeologický objev – rozsáhlé naleziště datované do doby halštatské (800–450 let př. n. l.). Postupně zde odkryl čtyřicet lidských koster, dvě kostry koní a kostru prasete. Všichni lidé zemřeli násilnou smrtí. Wankel nález dle uspořádání a charakteru interpretoval jako pohřeb halštatského velmože, doprovázený oběťmi z řad poddaných. Někteří odborníci později kritizovali neodborný přístup při odkrývání jednotlivých vrstev. Poslední výzkumy ukázaly, že Předsíň byla podzemní svatyní, ale sloužila lidem i k běžným všednodenním úkonům.
V roce 1984 zde byla proražena štola a objeveny rozsáhlé prostory protékané Jedovnickým potokem – tato část byla pojmenována Prolomená skála.
Roku 1985 se potápěči zanořili do Srbského sifonu a vyplavali v Rudickém propadání. Ukázalo se tak, že obě jeskyně jsou propojeny v jednu soustavu, která je druhou nejdelší jeskyní v České republice a dnes má celkovou délku kolem 17 km.
Bibliografie:
- KOSTRHUN, OLIVA, ZAJÍČEK: Karel Absolon: objevitel, manažer, vědec, Praha: Academia, 2021, 432 s.
- BARTÍK, ČIŽMÁŘOVÁ, MICHALKÓ, NERUDA, NOVÁK, OLIVA, PEŠKA, ZEMAN: Blanensko a Moravský kras v pravěku, Olomouc: Muzeum Blanenska, 2020, 335 s.
- GOLEC, Martin: Fenomén Býčí skála, Praha: NLN, 2020, 264 s.