Magdalenien
Paleolitická kultura mladšího paleolitu datovaná mezi 17 000 BP až 12 000 BP. Její nositelé byli anatomicky moderní lidé (homo sapiens).
"Zlatým věkem nejen paleolitu, ale celého pravěku Moravského krasu, je poslední velká paleolitická kultura – magdalénien. Název má podle 200 m dlouhého převisu nad údolím Vézèry v jihozápadní Francii a je také nepochybné, že v západní Evropě vznikl. K nám se rozšířil někdy před 18 tisíci lety, když pevninský ledovec již definitivně ustupoval k severu."
(Oliva, 2020)
Nalevo: Harpuny, ostěpy, "náčelnické hole". Napravo: kostěné jehly s ouškem z jeskyně Býčí skála. (zdroj: Oliva, 2020)
Nálezy z období magdalenienu na našem území pocházejí z velké povrchové lokace nad tokem Svitavy zvané "Maloměřice-Borky I", zpod převisu Kolíbky (blízko Rudického propadání), a z jeskyň Kůlna, Balcarka, Žitného jeskyně, Pekárna, Šošůvské jeskyně, Ochozská jeskyně a Hadí jeskyně.
Potrava
Dle (Oliva, 2020) se lovci z období magdalenienu v Moravském krase živili především soby a koňmi (soby hlavně v zimě, když zimovali v jeskyních). Na jejich jídelníčku se nicméně nacházeli i velcí býložravci jako pratuři, bizoni, pižmoni, nosorožci a mamuti, anebo menší zvěř jako zající a různé drobné šelmy.
Nástroje
Magdalenienští lovci používali poměrně sofistikované lovecké a jiné nástroje. Takovým příkladem jsou třeba harpuny ze sobích parohů, které zůstávaly vězet v tělech zraněných zvířat, nebo kostěné jehly s ouškem. Součástí bohaté štípané industrie byla různá škrabadla na kůži, nebo takzvané vrtačky, které používali na vytváření děr v kůži, kterými pak provlékali jehly s navlečenou nití.
Kultura
Materiály sloužící jako suroviny pro ozdoby byly parohy, kosti, břidlice nebo mamutovina. Figurální rytiny zobrazují koně, sajgy (antilopy), pižmoně nebo zubry. Lovecké náčiní je pak často zdobeno geometrickými, nebo symbolickými motivy. Dle (Oliva, 2020) se nejvíc ozdobných předmětů z období magdalenienu našlo v jeskyni Pekárna.
"V této době vrcholí v západní Evropě slavné nástěnné umění, vysvětlované dnes převážně v duchu šamanismu: jeskyně je lůnem země a její stěny jsou jakousi ozvučnicí mezi námi a paralelním světem duchů (Clottes – Lewis-Williams 1996, 81 sq.; Lewis-Williams 2007)."
(Oliva, 2020)
(zdroj: Oliva, 2020)
Viz také Paleolitické kultury.
Bibliografie:
- KOSTRHUN, OLIVA, ZAJÍČEK: Karel Absolon: objevitel, manažer, vědec, Praha: Academia, 2021, 432 s.
- BARTÍK, ČIŽMÁŘOVÁ, MICHALKÓ, NERUDA, NOVÁK, OLIVA, PEŠKA, ZEMAN: Blanensko a Moravský kras v pravěku, Olomouc: Muzeum Blanenska, 2020, 335 s.