Výpustek

#jeskyně

Jeskyně v údolí Křtinského potoka zvaném Josefovské údolí, mezi obcemi Křtiny a Adamov. V 17. století byla ještě nazývaná Dračí jeskyně, kvůli nálezům kosterních pozůstatků pravěkých zvířat. (Liška, 2015).

První mapu jeskyně Výpustek zhotovil inženýr Antonín Lola roku 1807.

Před II. světovou válkou se v jeskyni těžily fosfátové hlíny a "docházelo v ní k odstřelům některých stěn, i k rozšíření menších chodeb, čímž jeskyně uvnitř měnila svou původní topografii." (Liška, 2015)

Kostry jeskynních medvědů z jeskyně Výpustek (foto: Zajíček, 2021)

Šest koster jeskynního medvěda, které Karel Absolon vystavil v Moravském zemském muzeu, pochází z jeskyně Výpustek.

"Kosti pocházely vesměs z jeskyně Výpustku, kde se v předešlých létech průmyslově těžily fosfátové sedimenty. Medvědí pozůstatky se odhazovaly ke stěnám, kde tvořily celé haldy, jež si odváželi pracovníci muzea." 
Copy

(Zajíček, 2021)

Hugo František Salm jeskyni popisuje takto:

"Jakkoli je též Sloupská jeskyně nesmírně velká, tak pokud se týká vysoké klenby, je předstižena mnohými jinými neznámými jeskyněmi našeho kraje; naopak nedosahuje daleko Výpustku na panství Pozořice, jenž by vzhledem ke svému rozsahu co do délky mohl snad předčít všechny známé jeskyně světa. Navštívil jsem jej několikrát; kvůli mnohonásobným zákrutům jsem s sebou vzal motouz a plevy ke značení cesty a několikrát jsem spotřeboval 4000 sáhů motouzu, 3–⁠4 pytle plev, a musel jsem se obrátit, protože jsme bez tohoto jistého průvodce nechtěl v tom labyrintu postupovat; pokaždé jsem se dostal na jiná místa a nikdy se nemohu pochlubit tím, že jsem nalezl konec jeskyně, jíž projít je nanejvýše nebezpečné. Vstoupit do jeskyně lze jen s největší opatrností, protože na mnoha místech jsou nezměrné propasti překlenuty jen tenkým sintrovým příkrovem, který může být nějakým nešťastným krokem probořen; pravděpodobně nějaké takové prolomení stálo životy čtrnácti osob z Olomouce, které koncem 17. století tuto jeskyni navštívily a již se nikdy neobjevily."
Copy

(Zajíček, 2017)

Jeskyni během II. světové války zdevastovali nacisté, kteří ji proměnili na fabriku na letadlové motory.

"Nacisté během války do Výpustku navezli tisíce tun betonu a v horní části jeskyně z něj vytvořili silné podlaží. V rámci totálniho pracovního nasazení zde pracovalo na 1200 dělníku a práce rychle pokračovaiy. Tehdy byly pravděpodobně zničeny i možné vstupy do nižších pater Výpustku a zabetonovaly se i ty části jeskynních prostor, které nacisté nijak nehodlali využít. Zřejmě tak bylo zamezeno ke vstupu do té podzemní části, kde se mělo nacházet obří podzemní jezero, možná největší v celé Evrope."
Copy

(Liška, 2015)

Za komunismu zde byl vybudován protiatomový kryt.

"Na někdejších nacistických základech byl za komunistického režimu ve Výpustku v 60. létech vybudován obrovský tajný kryt, který měl tehdejším vládním pohlavárům sloužit jako luxusní a technologicky skvěle vybavený protiatomový bunkr i záložní stanoviště velení armády pro případ jaderné války."
Copy

(Liška, 2015)

V současné době mají známé prostory Výpustku celkovou délku cca 2 500 m.

Bibliografie:

• ZAJÍČEK, Petr: Moravský kras v ponorné řece času, Praha: Academia, 2017, 280 s.
• KOSTRHUN, OLIVA, ZAJÍČEK: Karel Absolon: objevitel, manažer, vědec, Praha: Academia, 2021, 432 s.
• LIŠKA, Vladimír: Největší záhady dávných Čech, Frýdek-Místek: Alpress, 2015, 190 s.