Aurignacien

Štípaná industrie mladšího paleolitu datovaná mezi lety 41 000 až 27 000 BP. Její nositelé byly anatomicky moderní lidé (homo sapiens).

"Záhadný je původ aurignacienu, o něco mladší kultury, rozšířené od Pyrenejského poloostrova do střední Asie, jehož nositeli nepochybně byli již anatomicky moderní lidé. S jeho nejstaršími projevy se v době před více než 40 tisíci lety setkáváme jak ve španělské Kantábrii, tak ve střední Evropě (Willendorf II/3) i daleko na východě, takže nevíme, odkud kam postupoval a zda jeho tvůrci byli od samého začátku skutečně jen sapienti. Aurignacien pak v celé zmíněné oblasti po dalších 10 tisíc let převládá."

(Oliva, 2020)

Technokomplex aurignacienu je specifický tím, že je první doložitelnou kulturou anatomicky moderních lidí na evropském kontinentě. O nositelích předcházející kultury, tedy szeletienu, se totiž ještě stále diskutuje – viz například (Oliva, 2016).

Aurignacien přinesl mnoho nových vymožeností: objevily se první kostěné zbraně, tělesné ozdoby se stávají běžnou součástí života, stejně jako šité oblečení. Objevují se také první plastiky, například soška člověka s hlavou šelmy z jeskyně Hohlenstein-Stadel (Německo), nebo první realistická socha člověka – bezhlavá soška ženy z jeskyně Hohle Fels. Nalezeny byly i první rytiny zvířat a vyspělé jednobarevné malby zvířat. Vůbec poprvé jsou také zaznamenány skutečné hudební nástroje. Jednalo se o flétny z kostí, pocházející z různých lokací (o neandertálské flétně z jeskyně Divje Babje ve Slovinsku se stále diskutuje). (Oliva, 2016)

szeletien_aurignacien_kras 1
(zdroj: Oliva, 2020)

Viz také Paleolitické kultury.

Bibliografie:

  • BARTÍK, ČIŽMÁŘOVÁ, MICHALKÓ, NERUDA, NOVÁK, OLIVA, PEŠKA, ZEMAN: Blanensko a Moravský kras v pravěku, Olomouc: Muzeum Blanenska, 2020, 335 s.
  • OLIVA, Martin: Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí, Brno: MZM, 2016, 342 s.