Rytířská jeskyně
Jeskyně s největším portálem v Moravském krasu. Nachází se v levé stráni Suchého žlebu. Rytířská jeskyně s opevněním je jediná svého druhu na území Moravského krasu i v ČR.
Byly zde nalezeny pozůstatky ohnišť a nálezy z mladšího paleolitu – szeletienu. Našly se tu také předměty z období magdalenienu a významné stopy po středověkém osídlení. Dle (Absolon, 1970) zde kopali již Jindřich Wankel, Martin Kříž a Jan Knies, ale žádné stopy po prehistorickém osídlení nenašli.
Výzkum K. B. Absolona, nebo J. Skutila v Rytířské jeskyni (zdroj: Oliva, 2020)
Největší výzkum zde prováděl K. B. Absolon (syn Karla Absolona) v roce 1939. (Oliva, 2020)
Výzkum popisuje Karel Absolon:
"Dlouhá léta jsem se chystal k průzkumu Rytířské, ale pro daleko důležitější práce v Předmostí, Dolních Věstnonicích, Pekárně, Býčí skále aj. jsem se k tomu nedostal. Teprve "dík" nucenné prázdni v době neblahého protektorátu, byv uzurptátory vypuzen z Dolních Věstonic, usadil jsem se roku 1939 ve Skalním mlýně, též s cílem metodického průzkumu Rytířské jeskyně. Přistupoval jsem k tomuto úkolu svědomitě podle osvědčené metody, podle níž jsem v letech 1930-1935 prokopal jeskyni Pekárnu v údolí Říčky.
...
Celé dno jeskyně nalezl jsem v pomyslně nejdezolátnějším stavu, důl na důlu, stopy zhoudbné práce starých kosťařů, které bohudíky nešli příliš hluboko.
...
Dozor nad pracemi jsem prováděl za pomocí studenta K. Absolona j., jenž svědomitě každý den do jeskyně vystupoval."
(Absolon, 1970)
Výzkumy Josefa Skutila z let 1960–1962 odhalily, že zde bylo vybudováno obranné opevnění se strážními budovami. Nešlo nejspíš o hrad v pravém slova smyslu, ale opevněný strážní bod, patrně existující od 13. do 15. století.
Bibliografie:
- BARTÍK, ČIŽMÁŘOVÁ, MICHALKÓ, NERUDA, NOVÁK, OLIVA, PEŠKA, ZEMAN: Blanensko a Moravský kras v pravěku, Olomouc: Muzeum Blanenska, 2020, 335 s.
- ABSOLON, Karel: Moravský kras 1, Praha: Academia, 2017, 416 s.